... kdy jsme proplakali
dlouhé roky.
Dnes ještě chodívám kolem sloupu,
kde jsem tak často čekával
a poslouchal, jak zurčí voda
z apokalyptických tlam,
udiven pokaždé
milostnou koketností vody,
tříštící se na hladině kašny,
až padl stín sloupu na tvou tvář.
Byla to hodina Růže.
Prosím tě, hochu, vyskoč n... |
